Úvod..
Opilec na tebe vrhl svůj skelný pohled a s výrazem urputného soustředění se přemáhal k otevření úst. "Takže ty chceš vědět něco vo tomhlenctom spolku, hej?" zamumlal. "Tihle Prevíti, jak si sami říkají, jsou pěkně zkažená banda syčáků, gaunerů a darebáků. Vobčas teda, z mě neznámej důvodů, s nima spolupracujou i slušný lidi, ale to je spíše výjimkou. Tuhlenctu chásku dal do kupy nějakej mlaďoch ménem Johnny, Johnny Lasička tuším." Tiše se nadechl, nervózně se rozhlížejíc po okolí, pak pokračoval. "Ten je z nich ten nejhorší. Krade a podvádí kde může, ale nikde neříkej, že jsem ti to vykecal! Je to tak trochu veřejný tajemství, víš? Prej už si tak přišel na pěkný prachy. Ale on a ti jeho kumpáni mají prej největší zisky z vykrádání nějakejch zapomenutých kobek, slůjí a jen Ishap a oni sami vědí z čeho ještě." Muž zavrávoral několik kroků dopředu. "Kdybys, kdybys je někdy hledal, tak je najdeš někde v přístavu. Proto taky Prevíti v přístavu, hej?" domluvil a na tváři se mu začalo zračit utrpení z toho, jak usilovně přemýšlel. "Co já bych ti vo nich ještě.. Jo, už vím! Nelez za nima jestli se paktuješ s Jízlivcema. Johnny se s nima údajně nějak moc nemusí."
Domluvil a pokusil se o výraz nevinneho štěněte "Hele, příteli, neměl bys nějakej ten zlaťáček navíc? Nějak mi z toho všeho povídání vyschlo v hrdle, rozumíš, hej?"